Stopování je poznávání různých znamení je základní znalostí lovce. Jejich znalost Vám dopomůže nejen k vystopování a následném ulovení kořisti, ale i k poznání jak zvíře žije, čím se živí, nebo jestli je nemocné. Je velice důležité,aby jste si techniky lovu neustále vrývali do paměti a snažili se je převádět do praxe. Stačí například jen to když půjdete lesem na houby a uvidíte stopy, trus, nory, zlomené klacíky a budete se snažit pochopit co tyto věci znamenají. Ideální je si někam zalézt a sledovat prostor kolem sebe. Ideální místa jsou posedy. Pokud budete mít štěstí a nebudete se moc hýbat, uvidíte spoustu zvěře a budete pozorovat její chování. Například u vysoké je pořád někdo ve střehu když se ostatní krmí. Ten vždy dává největší pozor a sleduje okolí. O podobných maličkostech si tady řekneme.

Stezky Vám napoví jak často se zde zvěř pohybuje a jakou má velikost. Podle stop na stezcepoznáme o jaké zvíře jde. Pokud jsme ale zkušení, tak i před jakou dobou zde bylo, jak je velké (podle hloubky otisku), nebo i jestli třeba není nějak zraněné. Pokud bude nemocné, nebo nějak jinak ochromené, může mít nepravidelné stopy způsobené malátností zvířete. Pokud uvidíme že jedna stopa chybí, nebo je méně výrazná, můžeme předpokládat že má zvíře něco s nohou. Na stezce se může najít i krev či zlomené větvičky, podle kterých jde zase určit stáří průchodu zvěře či její směr pochodu a velikost

Známky po krmení jsou taky velice důležité. Pokud se budete blížit k obydleným místům, můžete najít místo kde je zvěř zakrmována (u nás je to zcela běžné například u posedů). Známky po krmení nemusí být ale jen u civilizace. Například v zimě si můžete všimnout odhrabaného sněhu a pod ním okousaných lístků ostružiníku.

Trus zvěře je při lovu taky velice užitečný. Pokud smrdí, nebo je teplý, určitě je čerstvý a proto nebude zvěř daleko. Většinou platí, že masožravci mají konce trusu špičaté a býložravci mývají oblé bobky. Lze podle něj dokonce určit i to co zvíře požírá. V trusu se mohou objevit kousky nestrávených bobulí, kostí, chlupů. Podle toho můžeme připravit návnady k pastím.

Při stopování nás zvěř může zavést až k úkrytům, doupatům a norám. Tam se mohou skrývat další zvířata, nebo mláďata. Menší savci mohou mít jen jeden výlez, a proto je můžeme snáz vydolovat.

Velice důležitý je i pach. Některá zvířata si značkují teritorium svou močí, která začerstva silně zapáchá. Několikrát se mi stalo, že jsem zvěř napřed cítil a pak až viděl. Proto je lepší v přírodě dýchat nosem. Jednak Vám z nosu nejde tolik pára, nedehydrujete se tolik a za druhé si všímáte pachů, které do čistého vzduchu přírody tolik nepatří. Pamatuju si setkání s velbloudy na dovolené v Egyptě. Jejich majitelé pro ně měli vyrobené takové příkopy kde spali a zároveň se vyměšovali, takže byli silně cítit. Podobné to může být i u jiné zvěře. Stačí se projít po ZOO a všímat si pachů. Určitě pochopíte co tím myslím…

Nedávno mi kamarád říkal, jak se určuje u různých znamení a stop jejich stáří. Jde o jednoduchou techniku, kdy si například na zahradě vytyčíte cca 1x1m a do něj naskládáte všechno možný (zvířecí trus, otisk vaší stopy, ovoce, listy). Každý den chodíte a fotíte. Výsledné fotky pak porovnáváte a vidíte mezi nimi rozdíl. Samozřejmě záleží na počasí, a proto je lepší to dělat v různých přírodních podmínkách.

Všechny tyto znamení Vám dopomohou k stopování kořisti, a proto se je musíte učit a stále se v nich zdokonalovat. Pro ukázku Vám teď ukážu nějaké fotky s příklady stop.