V první řadě Vám chci říct o zdroji mého čerpání. Většina zde obsažených fotek a textu je z asi nejlepších stránek co jsem na našem webu našel:

www.botanika.wendys.cz

a dále je to ze stránek:

www.wikipedia.cz
www.naturfoto.cz

Pokud byste se o rostlinách a zvířatech chtěli dozvědět více než zde najdete, doporučuji tyto weby… Dále byste měli znát alespoň nějaké látky, které rostliny obsahují. Pokusím se nějaké látky popsat.

Od jednoho fanouška a čtenáře těchto stránek jsem dostal velice obsáhlý dokumentík o rostlinách. Tímto mu velice děkuji.

Jedlé a léčivé rostliny

Alkaloidy - dusíkaté, zpravidla heterocyklické organické látky, vznikají u celé řady rostlin při metabolismu aminokyselin. Vyskytují se buď volné, nebo vázané na organické kyseliny. V současnosti známe asi 3000 alkaloidů u 4000 rostlinných druhů. V rostlinách slouží jako fytochemická obrana vůči býložravcům, uplatňují se také v metabolických procesech rostlin. Známé jsou fyziologické účinky alkaloidů na člověka, většina z nich má vliv na nervovou soustavu člověka. Používají se jednak ve farmacii k léčení chorob, ale také mohou vyvolávat drogovou závislost. K významným alkaloidům patří např.: efedrin, meskalin, nikotin, lobelin, kokain, chinin, morfin, chelidonin, psilocybin, johinbin, kofein.

Flavonoidy- sekundární metabolity některých rostlin, uplatňují se při fotosyntetických reakcích. Jsou to barviva, jež se vyskytují buď volně nebo vázána na cukr. Jsou obsaženy v květech, plodech a listech. Je známo asi 3500 druhů flavonoidů. Mají prokázaný vliv na lidský organismus, známé jsou hlavně jejich antioxidační vlastnosti, schopnost inhibovat některé enzymy nebo jejich interakce s hormony. Nejvýznamnějšími jsou: apigenin (přítomný v petrželi, celeru, heřmánku), kvercentin (chmel, česnek, čajovník), kyanidin (mandle), rutin (pohanka).

Glykosidy- hojně obsaženy v rostlinách, jsou rozpustné ve vodě a v etanolu. Vyskytují se jako barviva (anthokyany) nebo mají ochrannou funkci (antibiotika, antimykotika). Jsou většinou hořké, někdy silně voní. Využívají se v potravinářství i v lékařství. Jako příklad si uvedeme salicin (vrba), glukovanilin (vanilovník – koření vanilka), kumarin (mařinka vonná), amygdalin (mandloň, broskvoň).

Hořčiny - jsou látky rostlinného původu různého chemického složení a výrazně hořké chuti. Dráždí chuťové receptory, zvyšují chuť k jídlu, působí příznivě na sekreci trávicích šťáv a tím i zlepšují trávení. Užívají se převážně jako tinktury, extrakty a alkoholové výtažky. Do této skupiny látek patří např.: absinthin, artabsin (pelyněk pravý), knicin (benedikt lékařský), marrubiin (jablečník obecný).

Lipidy - významná součást rostlinného organismu v rostlinách se vyskytují především jako oleje, jsou nerozpustné ve vodě, ale rozpustné v některých organických rozpouštědlech. Jejich funkce je zásobní nebo stavební. Podle stavby se dělí na jednoduché: glyceridy, ceridy (vosky) a složené: fosfolipidy (lecitin, acetylcholin), glykolipidy (sulfolipidy ve vyšších koncentracích třeba v mořských řasách a listech některých rostlin). Potravinově velmi významné jsou některé glyceridy – slunečnicový olej, sezamový olej, řepkový olej, lněný olej, konopný olej, kakaové máslo.

Minerální látky - se v rostlinách se vyskytují ve formě sloučenin. Podílejí se na výstavbě tělesných tkání, podmiňují stálý osmotický tlak v tělesných tekutinách, regulují, aktivují a kontrolují metabolické pochody a jsou důležité i pro vedení nervových vzruchů. Uplatňují se jako aktivátory nebo součásti hormonů a enzymů. Některé z nich potřebuje lidský organismus přijímat v gramech, jiné v setinách miligramů. K nejvýznamnějším patří: draslík, vápník, sodík, hořčík, železo, mangan, zinek, křemík.

Pryskyřice - jedná se o lipofilní produkty některých rostlin, jsou křehké, průhledné. Mají pro rostlinné tělo ochranný význam, hojí rány a chrání rostlinu před infekcí a patogeny. Jmenujme si například: Styrax (ambroň východní) – používá se jako kadidlo na vykuřování a proti parazitům kůže, terpentýnový balzám (borovice lesní a černá) se používá jako ředidlo na barvy.

Sacharidy - tvoří podstatnou součást rostlinného organismu, jsou zdrojem energie pro metabolismus, jsou stavebním kamenem pro buňky a pletiva, zúčastňují se osmotických dějů, mají zásobní funkce. Dělí se podle počtu molekul na monosacharidy (glukóza, fruktóza), oligosacharidy (sacharóza, maltóza), polysacharidy (škrob, glykogen, celulóza, hemicelulóza, inulin, pektin).

Silice - jsou tvořeny většinou širokým spektrem různých látek, nazývají se také éterické oleje. Slouží rostlinám hlavně jako ochrana před patogeny, před hmyzem, před spásáním, v květech k vábení opylovačů. Hromadí se ve vakuolách, pod kutikulou. Silice se uplatňují ve farmacii, potravinářství a kosmetice. Jako příklad nám poslouží skořicová silice, růžová silice, česneková silice, eukalyptová silice.

Třísloviny - jsou vysokomolekulární polyfenolické látky se schopností srážet bílkoviny, mají lehce svíravou až trpkou chuť, mají antibakteriální a hojivý účinek, v rostlinách se vyskytují v hojném množství. Využívají se v lékařství, ve farmacii a potravinářství. Třísloviny najdeme v borůvkách, oddencích mochny nátržníku, listech maliníku, v čeledi růžovité (Rosaceae).

Vitamíny - jsou to biokatalyzátory, působí na metabolismus buňky, syntetizovat je umí pouze rostliny, člověk a zvířata je přijímají v potravě. Jsou nezbytné pro životní funkce. Vitamíny se dělí dle rozpustnosti na dvě skupiny: vitamíny rozpustné v tucích A, D, E, K a vitamíny rozpustné ve vodě, např. vitamíny skupiny B, niacin, biotin, kyselina listová, kyselina, askorbová.

Mimo rostlin je jedlé i lýko stromů. Tady jsou ty s nejlepším lýkem - Lípa, Bříza, Topol, Smrk, Vrba, Borovice. Všechny pupeny a výhonky těchto stromů jsou jedlé zasyrova i po uvaření.

Co je to lýko? Neznám přesnou definici, ale pokusím se Vám to popsat vlastními slovy. Lýko je část kůry, nacházející se mezi její tvrdou slupkou a dřevem. Pokud sloupnete kůru, pravděpodobně na její spodní straně najdete jemnou lehce oddělitelnou téměř průsvitnou část. Ideální příklad je na Lípě nebo Vrbě. Tam se lýko sundavá samo.

Pokud si nejste jistí jedlostí rostlin, vždy byste měli postupovat podle základních pravidel:

• Rostlinu prozkoumejte a snažte se jí identifikovat.
• Rozdrťte kus listu a přivoňte si. Pokud není cítit po mandlích, je to dobré znamení
• Rozdrcený list přiložte na jemnou kůži (například zespoda předloktí), chvíli počkejte a pokud nepálí, nebo se neobjeví viditelné podráždění, pokračujte dál.
• Přiložte rozmačkaný list na rty, pak jazyk a následně rozžvýkejte. Jestli je vše v pořádku, polkněte a počkejte pár hodin. Jestli se neobjeví nežádoucí účinky, můžete rostlinu jíst.

Určitě byste neměli jíst ve velkém množství něco, na co není Váš žaludek zvyklý. To platí právě při přijímání rostlinné stravy. Proto se snažte spíše rostliny zakombinovat do jídel a dejte čas trávícímu traktu ať si na ně zvykne. V opačném případě byste mohli mít zažívací potíže a to při nouzové situaci není nikdy dobré.