Pokud někde ztroskotáte, nebo se dostanete do krizové situace, měli byste si najít vhodné místo na přečkání noci. Pokud se na místě nebudete chtít dlouhodobě zdržovat, jedná se o tzv. improvizovaný tábor, který nemusí být tak perfektní jako místo kde se budete chtít usadit na delší dobu. Možná si řeknete, že jedinou prioritaou je dostat se co nejdříve do bezpečí civilizace, ale nemusí tomu být tak vždy. Může například nastat celosvětová katastrofa nebo můžete být tak hluboko v divočině že byste se stejně jen tak do civilizace nedostali a můžete být i poranění tak, že byste daleko nedošli. Pokud tedy narazíte na dobré místo se zdroji vody a jídla, tak je lepší se na chvíli usadit, zvážit situaci, odpočinout si a nabrat síly na další případný přesun. Další obdobně příhodné místo může být vzdáleno i hodně daleko.

Pro výběr tábořiště na jednu nebo dvě noci jsou nejpodstatnější:

Pokud je v blízkosti voda, je to dobré znamení. Tu totiž člověk potřebuje vždy ze všeho nejvíce.

Teď se musíte trochu zamyslet. Uvažte převládající směr větru a hledejte úkryt nebo alespoň závětří. U převisů pozor na padající kameny a suť. Ideální proto je například nějaká jeskyně. To si ale může říct i nějaké zvíře a nastěhovat se tam před Vámi. Za další je možné, že tam bude vlhko a zima, protože bude skála promrzlá. Sám mám zkušenosti se spaním v jeskyni a opravdu byla větší zima uvnitř než venku. Můžete si třeba rozdělat oheň, ale pokud nebude mít kam správně utíkat kouř, můžete se udusit.

V nížinách se většinou drží vlhko a zima. Věřte mi, že rozdíl mezi vrcholkem kopce a nížinou cca 100 metrů je opravdu velmi znát. Takže já osobně dávám přednost vyšším polohám. Ovšem na horách platí, že 100 výškových metrů znamená pokles teploty o 0,65 ° C. Pokud bude pršet, můžete být v nížině ve vlhku, ranní mrazíky se Vás mnohem více dotknou. Na druhé straně se tedy dostáváme k vrcholkům. Ty mají své klady a zápory stejně jako to bývá u všeho. Na kopci může foukat vítr (můžete se schovat na závětrnou stranu), budete pravděpodobně dál od zdroje vody a hlavně při bouřce je větší nebezpečí že do Vás uhodí blesk. Pokud možno, vybírejte si místa ideálně v půli kopce, nebo na více méně rovném prostředí. Větrolam si můžete postavit, vodu budete mít blízko, nemusíte ztrácet drahocennou energii šplháním na kopec, lovit bude snazší.

toto opravdu nepodceňujte. Opravdu bych nestavěl tábor na špičce kopce, na louce, nebo v lese kde budete mít obavu ze stavu stromů. Myslím tím to, že byste se měli porozhlédnout co za stromy je kolem vás. Listnaté stromy mají hlubší kořeny a tvrdší dřevo. Dřeviny smrkového typu často napadají například dřevokazní mravenci, kteří ve stromu udělají velkou dutinu. Takové stromy jsou pak mnohem náchylnější na poškození při zasažení bleskem nebo silnějším větru. Pokud stromy kolem Vás nejsou zdravé a silné, může dojít k jejich pádu přímo na Vás.

Pokud jste si někdy postavili přístřeší uprostřed nějaké zvířecí stezky, určitě víte jak je nepříjemné, když Vás zvěř budí. Ale hlavní věc je ta že se může například stádo prasat přes Váš kemp prohnat, poškodit výstroj a třeba Vám i ublížit. Proto byste se těmto lesním dálnicím měli radši vyhýbat. Pokud mermomocí musíte na stezce kempovat, močte kolem tábora. Mělo by to zvěř odradit od průchodu přes Vaše tábořiště. Ideální je, když si kolem přístřešku vymezíte svoje teritorium nějakými hranicemi. Například pokud vymezíte hranice tábora větvemi, kládami a ostatními překážkami, budete se i cítit lépe a bezpečněji. Každé zvíře si rozmyslí vás poctít svou návštěvou, pokud mu v tom něco brání.

Vícekrát jsem se setkal s informací, že si někdo udělal improvizovaný tábor v lavinovém svahu, nebo že na něj spadnul strom zlomený tíhou sněhu. Před cestou do zimních hor je vhodné si předem zjistit, kde hrozí lavinové nebezpečí a pokud jsou někde zakázaná území pro lavinové nebezpečí, tak takové zákazy dodržujte! V situaci přežívání nemusí být možnost podobného výběru míst a pak je vhodné minimalizovat rizika tím, že se vyvarujete základním chybám. Tábořiště je třeba vhodné umístit hned ke skále. Padající lavina Vás pravděpodobně přeletí. Hlavní tedy je, pozorovat, předvídat a přemýšlet. Můžete si myslet, že se před lavinou schováte například v lese. Omyl! Velké laviny lámou i stromy a nic je nezastaví. Představte si třeba, že do vás vrazí kamion rychlostí 300km/h. Takovou má sílu lavina. U nás jsou zpravidla menší laviny než velehorách, ale i tak ale mohou převracet auta a ničit domy. Snadno vás uvězní ve svých útrobách a velmi rychle usmrtí. Vždy prozkoumejte sněhové převisy, možné laviny a vyvarujte se zakládání tábořiště v pravděpodobném kanálu lavin. Pokud se les nenachází v předpokládaném lavinovém poli, může se to zdát bezpečné. Ale zde se dostáváme k nestabilním stromům. Pod tíhou sněhu a ledu se mohou zlomit či vyvrátit a zabít vás. Ideální je opět listnatý les s tvrdším dřevem a hlubšími kořeny.

Takže závěrem - o správném místě tábořiště musíte přemýšlet a brát v úvahu všechny klady a zápory. Dobré místo na založení tábora je tam, kde je blízko zdroj vody (nevýhodou mohou být komáři a další hmyz - pak je lepší posunout místo o něco dále), místo je kryto před větrem, les v okolí je stabilní a nehrozí zásah bleskem.

U výběru místa na delší táboření je pak k výše uvedeným zásadám ještě zapotřebí zvažovat dostupnost jídla, topiva a materiálu na stavbu přístřešku. Nalézt tato místa je ještě těžší. Potravu signalizují frekventované zvířecí stezky, jedlé rostliny, ovoce ap. Je pak zapotřebí vyhodnocovat stopy a naklást pasti. Zpravidla není problém nasbírat dříví na topení při krátkodobém táboření, ale pokud budete na místě trávit delší dobu, tak už je nutné odhadnout jeho dostupné zásoby v okolí plánovaného tábořiště. Stavební materiál se dá přinést i z větší dálky stejně jako dřevo na topení, ale pokud je při ruce, je to mnohem lepší. Dle dostupných zdrojů, je zapotřebí improvizovat a volit vhodný typ přístřešku. V přírodě je opravdu mnoho dobrého stavebního materiálu…