Schopnost vytvořit a číst mapu či terén je jen začátek schopnosti orientovat se. Musíte se naučit poznávat znamení, která najdete na zemi i ve vzduchu. Pokud nemáte kompas, existuje spousta způsobů jak si ho vyrobit. Můžete se orientovat i podle slunce a hvězd. Je spousta možností jak určit správný směr a dostat se do bezpečí.

Kompas, buzola: Bohužel ví dnes už málokterý člověk, jak tyto dvě věci fungují. V dnešní moderní době si lidi možná myslí, že tyto zaostalé věci nikdy nebudou potřebovat. Pravda je ale jiná. GPS se může pokazit, dojdou baterky. Kompas vydrží mnohem déle. Existují i velice malé kompasy, které nezabírají místo a proto nevidím jediný důvod, proč nemít tuto užitečnou věc vždy u sebe. Stačí Vám trocha vědomostí k tomu abyste určili směr a myslím, že by se každý člověk měl naučit s těmito věcmi pracovat.

Popis buzoly:

1. Měřítko běžných geografických map, na protější hraně doplněné měřítkem v cm.
2. Neradioaktivní luminiscenční směrové značky, pro zaměření v noci.
3. Šipka (červená), určující směr zaměření azimutu ve dne (nemusí být vždy).
4. Zvětšovací lupa 2-3× (nemusí být vždy).
5. Korekční stupnice pro nastavení deklinace, obvykle ± 40 ° (nemusí být vždy).
6. Snadno otočné pouzdro (i v rukavicích), obsahující kompas.
7. Azimutová kružnice s rozdělením obvykle po dvou stupních (360 °).
8. Označení výrobce a typu buzoly (může být i jinde na pouzdře).
9. Tělo celé buzoly, někdy i ergonomického tvaru, vždy z průhledného plastu.
10. Vlastní kompas v pouzdru s tlumící antistatickou kapalinou.
11. Kvalitní ocelová osička střelky kompasu, uložená v safírovém ložisku.
12. Barevná část střelky (červená), směřující k (magnetickému) severnímu pólu.

Stínová metoda: Tato metoda je jedna z nejstarších a určuje Vám východo-západní přímku. Je k ní potřeba slunce, které ovšem vždy nesvítí. Tato metoda funguje jak na severní polokouli, tak na jižní. Na rovném čistém místě zabodnete do země klacek metr vysoký. V místě kam dopadá stín zabodnete kolík. Po cca 15min zabodnete kolík opět na místo dopadu stínu velkého klacku. Po spojení těchto dvou bodů vznikne východo-západní spojnice, přičemž první zabodnutý kolík ukazuje na západ. Díky této spojnici odvodíte severo-jižní směr (je kolmý) a podle toho určíte světové strany.

Určování směru podle hodinek: Jedná se o velice jednoduchou metodu určování směru, ke které postačí pouze klasické ručičkové hodinky. Tato metoda funguje v letním čase. To znamená, že pokud bude zima, stačí si hodinky alespoň v hlavě posunout. Myslete na to, že čím blíže budete k rovníku, tím bude těžší určit směr, protože je slunce přímo nad Vámi.

Severní polokoule:

Hodinky dejte do vodorovné polohy před sebe. Malou ručičkou zamiřte na Slunce. Přesně v půlce mezi malou ručičkou a číslem 12 je severojižní směr (míříte na jih, sever je za vámi).

Jižní polokoule:

Na jižní polokouli je to vlastně obráceně. Namiřte číslem 12 na Slunce. Severojižní směr je opět v půlce mezi dvanáctkou a malou ručičkou.

Plovoucí jehla: Můžete se dostat do krizové situace, kdy nebudete mít ani kompas, ani nebude svítit slunce. V tom případě přichází na řadu improvizace. V KPZ či šití můžete mít jehlu či drátek. Stačí ji zmagnetizovat (vlasy, triko, hedvábí), umístit například na list a vložit na stojatou vodu. Začne se chovat jako střelka v kompasu a ukáže Vám severo-jižní směr. Musím zdůraznit, že musí být jehla opravdu dobře zmagnetizovaná, jinak směr ukáže špatně, nebo vůbec.

Orientace podle slunce: I z pohybu slunce po obloze se dá určit směr. Jedná se o náročnější metodu, která není nejpřesnější. V krizové situaci ale není nic na 100% a bude stačit, když znáte alespoň přibližný správný směr.

1) v zimě:

1) v létě:

Orientace podle měsíce: Podobně jako u Slunce, se i podle měsíce dá určovat směr. Na rozdíl od Slunce se ale místo i čas jeho východu a západu řídí tím, v jaké je fázi.

1) v zimě:

1) v létě:

Hvězdy: K dalším klasickým metodám patří i určování směru podle hvězd. Ty mají krásnou vlastnost přitahovat lidské oko. Člověk na ně může koukat někonečně dlouho a nepřestanou ho hvězdy fascinovat. Bylo by dobré se v nich vyznat alespoň trochu jako dávní mořeplavci, kteří je používali právě při určování směru na mořské hladině.

Severka - Podle této hvězdy se dá vždy orientovat a podle jména se dá určit, že ukazuje na sever. Říká se o ní, že je to nejjasnější hvězda na noční obloze a vychází vždy jako první. To není pravda. Pouze nemění směr. Je to hvězda, okolo které se točí další hvězdy. Například souhvězdí Velký a Malý vůz. Najdete-li si Velký vůz, protáhnete jeho zadní část 4x až 5x, tak narazíte na Severku. To je zároveň poslední z hvězd oje Malého vozu.

Jižní kříž - Na jižní polokouli se naopak používá pro určení jihu tento kříž. Najdete ho na mléčné dráze. Stačí když 5x protáhnete čáru za křížem a pak zalomíte kolmo k horizontu. Právě jste našli jih.

Ostatní: ostatní metody určování směru jsou velice sporné a nepřesné. Proto bych nikdy nedoporučoval na ně spoléhat. Pouze zkušený člověk s dlouholetou praxí v tomto oboru se v ostatních přírodních jevech poukazujících na určování světových stran může vyznat. Je zde pár vyjímek, ale ve většině případů jsou tyto techniky opravdu spíše jen orientační.

• ze strany stromů a kamenů je více mechu, lišejníků a řas na jižní straně
• letokruhy stromů jsou více zhuštěny na jižní straně (pro přesnější určení by stromy měly být osamoceny)
• rostliny se natáčejí za světlem – jih
• mraveniště mají strmější stranu směřovanou na jih (musí být na rovné ploše, ideálně neopřené o překážku)
• větve stromů jsou na jih delší (opět se jedná o osamocené stromy)
• sníh se na jaře déle udrží na severních svazích
• kostely jsou ve vesnicích většinou stavěny na východo-západní ose. Oltář je vždy na východ
• včelí úly a ptačí budky jsou většinou směřovány na jih
• paraboly satelitních antén jsou většinou směřovány na jih
• ve spoustě zemí jsou stálé větry, stačí si předem zjistit odkud kam a kdy vanou

POZOR: Některé příklady určování směru co jsem vypsal, byly podle toho, co se píše v chytrých knížkách. Co se týká letokruhů stromů a mravenišť, tak mám opačnou zkušenost. Na jižní straně byly letokruhy širší. To si vysvětluju tím, že se strom vypínal za sluncem stejně jako u větví. Co se týká mravenišť, vždy když jsem měl možnost vidět vhodné mraveniště, mělo větší plochu (mírnější sklon) směřovanou na jih. Podle mého názoru je to logické, mravenci tím nachytají více tepla do mraveniště. Takže podle mého názoru byste opravdu neměli moc na chytré knížky spoléhat a spíš si jít vše vyzkoušet a ověřit.