Mapy: učte se číst z mapy, aby jste pak nebyli překvapení, až to budete potřebovat. Jistě jste si všimli, že na mapě je ještě jakási mřížka. Mnoho map má nějaký typ mřížky nebo systém souřadnic, který je závislý na zemi původu. Obecně mřížka vytváří čtverce o hraně dlouhé 1km a linie probíhají od severu k jihu a od východu k západu. Mřížka je důležitá pro orientaci mapy, zpřesňuje použití azimutu a usnadní odhad vzdálenosti.

Měřítko mapy udává, kolikrát je menší určitá vzdálenost odměřená na mapě, než vzdálenost ve skutečnosti. Na mapě je měřítko vyznačeno pod dolním okrajem, mapy a to jak číselní (např 1:25000), tak grafické.

1cm na mapě:

1:25 000 je 25 000cm= 250 m ve skutečnosti

1:50 000 je 5 0000cm = 500m ve skutečnosti

1:100 000 je 100 000cm= 1000m ve skutečnosti

Tak teď už teda víte, co znamená mřížka na mapě a měřítko. Dál je potřeba si vysvětlit jak je to s orientačními body. Jsou to místa dobře viditelná a znázornění na mapě. Jako orientační bod může sloužit naprosto cokoliv. Tyto body musí ale vždy mít nápadný vzhled. Vhodné orientační body mohou být věžovité stavby, stožáry, mosty, osamělí stromy, kopce, údolí, řeky, rybníky, pomníky, kraje lesa. Pokud budete umět najít orientační body, můžete podle nich zkoušet chodit a určovat si nové a nové.

Dále můžete pokračovat určením místa, na kterém právě jste, pokud jste se ztratili. Nevíte kde jste, ale máte dobrý výhled na krajinu. Určíte si 2 orientační body, sever a jednoduše propojíte. Vznikne vám bod, na kterém právě stojíte. Velice jednoduchá metoda, ale chce trochu tréninku.

Dalším důležitým prvkem každé turistické mapy jsou vrstevnice. Vrstevnice je myšlená čára spojující místa se stejnou nadmořskou výškou. Hlavní vrstevnice jsou vyznačeny tmavší nebo silnější čarou a je na nich číslem vyznačena nadmořská výška. Toto číslo nám umožní zjistit, kterým směrem svah stoupá a kterým naopak klesá, protože číslo je psáno "hlavičkou" do kopce. Obecně platí, že čím jsou vrstevnice blíže u sebe, tím je sklon svahu prudší, a čím jsou vrstevnice "kudrnatější" tím je terén členitější. V případě dobrého čtení vrstevnic na mapě jsme schopni posoudit terén, který nás čeká a dle toho také plánovat trasu. Volíme mapy s ekvidistancí (vzdáleností jedné vrstevnice od druhé) 20-25m, při ekvidistanci 50m nebo 100m je schopnost "číst" terén zhoršena.

Sestrojení profilu cesty - Pomocí této metody poznáte, jak doopravdy terén vypadá. Sestrojení profilu trasy Vám pomůže při plánování výprav do přírody, ale může ulehčit i orientaci v krizové situaci. Vždy je dobré si tuto metodu procvičovat.

Kolikrát jsem i slyšel spekulovat spoustu lidí o tom, co vůbec znamenají barvy stezek. Bylo na to několik názorů. Teď Vám ale povím, jak to s nimi přesně je. Kolikrát se tato informace může hodit.

Červená – dálkové, nebo hřebenové trasy

Modrá – významnější trasy

Zelená – místní trasy

Žlutá – krátké trasy, spojovací stezky, zkratky