Velice důležitou součástí výbavy každého zálesáka by měl být i vařič. Jedná se o velice užitečnou pomůcku například tam, kde oheň nelze bez povolení rozdělávat, nebo se hodí i v krizové situaci. Vařičů je celá škála a tak si o některých něco povíme.

Plynový

Jedná se o klasický kempingový či outdoorový vařič, který lze použít na výpravách do lesa, nebo v horách kde je dřevo mokré, fouká silný vítr, nebo nesmíte rozdělávat oheň. Jediná jeho nevýhoda je skladnost a plyn který časem dojde. Každopádně plánujete-li nějaký výlet, kde by se vám mohl hodit, určitě si pro něj najděte místo.

Lihový

Těchto vařičů je celá řada od spousty výrobců. Bývají skladné a to je velká výhoda. Můžete si ho strčit do kapsy u kalhot a uvnitř ve sbaleném stavu máte prostor na tuhý líh. Pokud palivo dojde, můžete použít i přírodní, jako jsou malá dřívka. Mám s tím to typem vařiče dlouholeté zkušenosti a můžu ho jen vřele doporučit. Ráno než se rozdělá oheň, se na něm dá uvařit teplý čaj či polévka. Malá, skladná a rychlá věc.

Dřívkáč

Jedná se vesměs o trochu větší vařiče, na které se najde místo v nějaké trochu větší kapse. Jako topivo už podle názvu poznáte, že se používá čisté dřevo, klacíky, hoblinky. Má velkou výhřevnost a mezi jeho velkou výhodu patří i velice jednoduchá stavba. I z konzervy od jídla lze udělat solidní dřívkáč a to je v krizové situaci velice důležité.

Finská (nebo Indiánská) svíce

Jedná se o improvizovaný izolovaný oheň, na kterém se dá vařit. Tuto svíci vymysleli „indiáni“ jménem Laponci, žijící za polárním kruhem severní Evropy. Setkáte se s nimi na severu Norska, Švédska a Finska. Jednoduchá a rychlá konstrukce jen podtrhuje její vynikající vlastnosti. Kromě vařiče poslouží jako zdroj tepla a může se i přenášet na nějaké podložce, takže skvěle poslouží i jako přenositelná svíčka. Na její výrobu budeme potřebovat širší a kratší poleno. Podle druhu dřeva nám bude hořet různě dlouho. Poleno rozštípneme podélce na čtvrtiny, vnitřky mírně osekáme a můžeme i vytvořit odštěpky, které zevnitř rychleji chytí. Na dvou čtvrtinách uděláme dole výřez pro sání vzduchu. Stačí svázat pokud možno drátem, nebo upevnit kameny. Vnitřek svíce je dobré vyplnit suchými klacíky a smolou. Průduch se však nesmí ucpat, aby měl tah. Stačí odspodu zapálit. Chvilku může dýmit než začne dřevo zevnitř hořet. Vznikne malý plamínek s velkou výhřevností. Pokud si na okraje svíce položíte klacíky, můžete začít vařit. Klacíky slouží k odvodu kouře, bez nich by mohl oheň zhasnout.

Skvěle poslouží jako malý zdroj tepla pro ohřátí uzavřeného prostoru o pár stupňů, nebo jen jako přenosný zdroj světla. Otázka je jak je v nouzi vyrobit. V první řadě potřebujete nějakou hořlavinu. Dá se použit olej jak rostlinný, tak živočišný. Stačí rozpustit sádlo zvěře. Z rostlinných olejů je to například březový, nebo borový olej. Jeho získání jsme si popsali v kapitole Dřevo, olej. Pokud máme tedy připravené palivo, další věcí je nádoba. Poslouží nám šnečí ulita, mušle, škeble, vyřezaná miska, plechovka nebo jakákoliv jiná nádoba. Z bavlněného trika, kusu látky, vaty lze udělat provizorní knot. Ten se ale dá udělat i z čistě přírodních zdrojů, jako je například troudnatec neboli choroš. Stačí nám odříznout tenký kousek, na pár dní ho namočit do vody, dobře rozklepat a usušit. Tímto způsobem se uvolní póry a kromě dobrého troudu lze použít i právě na knot. Stačí ho nechat dobře napustit. Troudnatec musí být vždy dobře vyschlý. Lze udělat i náročnější svíčku, vyobrazenou v kapitole Dřevo, olej.

U nás lze vyrobit za poměrně krátkou dobu několik typů pochodní za použití minima materiálu.

Březová pochodeň

z tenkých proužků břízy a jejich namotáváním na klacek lze udělat pochodeň hořící až 20min. Namotávání kůry na klacek chce trochu praxe, jinak se oheň dusí a kůra odpadává. Mám ale zkušenosti že při troše cviku lze udělat tak dobrou pochodeň, že se vám to stávat nebude

Rychlá pochodeň

jedná se o velice rychlý, ne příliš účinný typ. Stačí rozříznout konec klacku napůl a vkládat smrkové větvičky a březovou kůru. Jak se klacek svírá, drží vše u sebe. Tato pochodeň poslouží cca 5min.

Smolnatá pochodeň

jedná se o náročnější typ, která ale vydává mnoho světla a vydrží i hodinu a půl hořet. Nejprve je potřeba rozpustit smůlu (smrkovou, borovou) a vymáchat v ní konec předem připraveného, pokud možno bavlněného kusu látky o šířce cca 5cm. Následně stačí začít omotávat. Pokud už na látce není smůla, stačí klacíkem nanést a takto postupovat do patřičného tvaru a velikosti. Do smůly lze přidat i trochu jehličí. To poslouží jako podpora hoření. Je však nutné si dávat pozor na odkapávající smůlu po zapálení pochodně. Může dojít k zapálení lesa, nebo popálení. Je také velmi nutné pruhy látky moc neutahovat aby se pochodeň nedusila.

Olejová pochodeň

jedná se o podobnou pochodeň jako je ze smůly, pouze s využitím přírodního oleje z břízy či borovice. Jeho výrobu jsme si popsali v kapitole Dřevo, olej.

U všech těchto pochodní musí být klacek s pochodní ze syrového dřeva, jinak by mohlo dojít k jeho přehoření. Dbejte na bezpečné zacházení. Pod hořící část je možné na klacek narazit prázdnou proděravělou plechovku, do které skápne případná hořící kapka nebo odpadne kousek kůry či látky.