Ex natura viviere summum bonum est

Andělika lékařská

Popis:


Andělika má řepovitý oddenek s hnědými kořeny. V prvním roce vytváří bohatou růžici přízemních listů, v druhém, třetím a čtvrtém roce kvete. Stonek dorůstá výšky až 250 cm. Květenství tvoří velké polokulovité složené okolíky majícími průměr 10 - 15 cm. Jednotlivý okolík se skládá z 14 až 40 hustých menších okolíčků s obalíčky. Drobné květy mají zelenavě bílou nažloutlou nebo narůžovělou pětičetnou korunou. Květy jsou oboupohlavné. Plodem je nažloutlá široce eliptická dvojnažka s třemi hřbetními a dvěma postranními, v křídla rozšířenými žebry. Kvete od července do poloviny srpna.

Výskyt:


Břehy, vlhké příkopy, horské nivy, vlhké louky, na půdách vlhkých často zaplavovaných, humózních, výživných, stanoviště světlé, s vyšší hladinou spodní vody. Andělika dobře snáší znečištěné a zasolené vody, proto dobře prospívá např. i na mořském pobřeží.

Použití:


Andělika lékařská je významnou léčivou rostlinou používanou již od středověku. Všechny části rostliny mají silně aromatickou vůni a ostrou, nahořklou chuť. Jako koření se nejčastěji používají zralá semena. Jako léčivá droga se používá kořen s oddenkem a to nejčastěji ve formě prášku či macerátu. Jako koření se přidávají do polévek, omáček a salátů. Ve středověku byl kořen užíván jako zvláště dobrý prostředek k odstraňování jedu z lidského těla. Mladé lodyhy, nakrájené na kolečka a nasycené horkým cukrovým sirupem, jsou chutnou ozdobou dortů.

Využívá se zejména v oblasti problémů s trávením: tlumí nadýmání, při hnilobné i kvasné dispepsii, při nechutenství, zahlenění dýchacích cest a při žaludeční neuróze. Díky těmto vlastnostem bývá součástí žaludečních likérů z kořenů anděliky, chartreuse a benediktýnka. Působí také jako expektorans. Zevně jako antirevmatikum. Vnitřně v odvaru působí na nervovou soustavu, dále jako stomachikum a karminativum a má protikřečový účinek. Při zánětu ústní dutiny se užívá jako kloktadlo. Při hysterii a lehce zvýšené nervové vzrušivosti se používá jako přísada do koupele. Čaj – odvar: Přidejte půl čajové lžičky řezaného kořene do 1 sklenice studené vody. Pozvolna uveďte do varu a nechte několik minut vyluhovat. Denně vypijte 1 - 2 šálky čaje. Plody lze využít jako koření (zejména k masu) nebo k "ovonění" pečiva (např. švédské chlebové placky - tunnbröd). Oslazené syrové nebo vařené kořeny zbavené tvrdé slupky lze jíst jako zeleninu, listy je možné upravit jako špenát. Mladé, ještě křehké stonky se mohou míchat do salátů, polévek apod. Nerozvinutá poupata se jí buď syrová nebo opečená či kandovaná nebo vařená ve slané vodě. Květy se přidávají do octu, kterému předávají svéráznou chuť. Duté listové řapíky se kandují a posléze plní marcipánem nebo mandlovým krémem. Trocha rozsekaných mladých lodyh nebo listů dodá rozmanitým pokrmům (polévkám, dezertům atd.) výrazné aroma.

Obsažené látky:


Silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, cukry a jiné látky.

Spolupráce s Ministertsvem obrany

Survivalschool ve spolupráci s MOČR a MCM

Facebook

Youtube



Počasí

Miniaplikace

Partneři:


Zálesáctvo


„Muži nedovedou ocenit vlastní ženy. To přenechávají druhým.“ Oscar Wilde