Vytrvalá, 20 až 80 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, plná, oblá, jemně rýhovaná, v horní části jen málo olistěná. Přízemní a dolní lodyžní listy dlouze řapíkaté, lichozpěřené, s 3 až 6 jařmy lístků, které jsou přisedlé, vejčité, na okraji zubaté. Horní listy velmi redukované, čepel obvykle více členěná, řapík pochvovitě rozšířený. Okolíky složené z 6 až 22 okolíčků, listeny obalu i obalíčků chybí, korunní lístky bílé až světle růžové, čnělky při odkvětu kratší než semeník. Kvete v červenci až říjnu.

Sušší trávníky, vřesoviště, pastviny, skalnaté svahy, světlé a suché lesy, náspy, podél cest, na půdách sušších, chudších až skeletových, mělkých, kamenitých, kyprých, málo výživných.

Sbírá se kořen, nejlépe na jaře (březen až duben) nebo na podzim (září až říjen). Suší se ve stínu, za umělého sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C. Droga působí detoxikačně, snižuje soudržnost močových a ledvinových kaménků, zvyšuje sekreci sliznic v oblasti dýchacího ústrojí (zvyšuje vykašlávání), zvyšuje imunitu a při zevním použití působí desinfekčně a hojivě. Bere se ve formě prášku (2x až 3x denně na špičku kulatého nože) nebo ve formě nálevu (1 čajová lžička drogy na šálek vody, denně se pijí 2 až 3 šálky), případně ve formě tinktury (20 až 25 kapek 4x denně). Pro zevní použití se připravuje nálev.

Obsahuje zejména silice (asi 0,4 %) s aromatickými kumariny a deriváty eugenolu a dále třísloviny, hořčiny, soli vápníku a draslíku, pektin, sliz, saponin a tanin.