Dvouletá až víceletá, 50 až 120 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, rýhovaná, řídce vlnatě chlupatá, větvená, v horní části často načervenalá. Listy řapíkaté, vejčité, na okraji mělce zubaté, na bázi srdčité, na svrchní straně jemně pýřité, na spodní straně s vystouplou žilnatinou, šedoplstnaté až téměř lysé. Květy v kulovitých, hroznovitě uspořádaných, 1 až 2 cm velkých úborech, jen trubkovité, oboupohlavné, červenofialové, jen vzácně bílé, zákrov kulovitý, zelený nebo červenofialově naběhlý, zákrovní listeny čárkovité, na konci háčkovitě zahnuté. Kvete v červnu až září.

Rumiště, podél cest, v obcích, křoviny, meze, náspy, okraje lesů, zanedbané trávníky, na půdách dusíkatých, hlinitých, výživných, vlhkých.

Sbíranou částí je kořen, zřídka list nebo semeno. Kořen se dobývá u jednoletých rostlin na podzim (září, říjen) nebo u dvouletých na jaře (březen, duben) - koncem vegetačního období v prvním roce života rostliny se v kořeni ukládají zásobní látky, takže je dužnatý, po vykvetení však dřevnatí nebo dokonce i vyhnívá, takže se pro léčitelství stává bezvýznamným. Po omytí se suší, při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 50 °C. Účinnost kořene se nejlépe zachová, pokud se před sušením ponoří asi na 3 minuty do vroucí vody. Drogu je nutno uchovávat v suchu a občas je dobré provést přesušení (snadno totiž přijímá vzdušnou vlhkost). Semena se sbírají na podzim po dozrání, listy možno sbírat kdykoliv. Droga příznivě působí při poruchách trávicího traktu a celkově posiluje organismus. Má i účinky močopudné a potopudné. Podle J.A. Zentricha droga také silně povzbuzuje látkovou výměnu a zlepšuje činnost jater a žlučníku, lze ji použít při dně, revmatismu, při močových kaméncích, při zánětech trávícího ústrojí, při peptickém vředu, při zánětech v ústní dutině, snižuje hladinu cukru v krvi. Při současném vnitřním i vnějším podávání jí lze často vyléčit i chronické ekzémy a jiné kožní poruchy vzniklé v důsledku špatné látkové výměny. Silný odvar z kořene vtíraný několikrát týdně do pokožky hlavy posiluje růst vlasů. Mladé, čerstvé a pomačkané listy přiložené na nehojící se rány, pohmožděniny nebo kožní záněty mohou napomoci k jejich léčení. Čerstvá šťáva z kořene je výborným kožním lékem - užívá se vnitřně nebo zevně na potírání ekzémů, vředů, akné či ran. Po zaschnutí se smyje čajem z kořene. V kožním lékařství nebo při léčbě cukrovky se užívá silnější čaj (20 g drogy na 250 ml vody - pít 3x denně). V ostatních případech se užívá slabšího odvaru, který se připraví ze dvou čajových lžiček na 400 ml vroucí vody - čaj se nechá přes noc odstát a užívá se pak 4x denně po 100 ml. V lékařství se používá lopuchový olej proti padání vlasů a lupům. V homeopatii se lopuchu užívá proti kožním nemocem, ekzémům a lupům.

Kořen obsahuje až 45% zásobního polysacharidu inulinu, asi 0,2% silice, polyacetylenové složky (tridekadientetrin, tridecenpentain) s fytoncidním a fungicidním účinkem, sliz, tříslovinu, minerální látky, lappin, glykosidy, hořčiny, pryskyřice, olej a vitamín C.