Až 10 m dlouhá liána nebo až 3 m vysoký keř. Větve převážně trnité, trny obvykle hákovitě zahnuté, silné, s kapkovitě sbíhavou bází. Listy střídavé, řapíkaté, lichozpeřené, 5 až 7 četné, lístky eliptické až vejčité, pilovité, zašpičatělé, nežláznaté. Květy stopkaté, růžové, vzácně bílé, vyrůstají po 1 až 3, 5 až 6 cm v průměru, čnělky řídce chlupatá až lysé. Tři vnější kališní lístky zpeřené, všechny žláznaté, po odkvětu dozadu uhnuté (někdy mohou být 2 celistvé lístky rovnovážně rozestálé) a před dozráním šípku opadávající. Šípky různých tvarů, obvykle 2 až 3 cm dlouhé, zprvu oranžové, později červené a měkké. Kvete v květnu až červenci.

Lesy a jejich okraje, houštiny, meze, podél cest, skaliska, pastviny, břehy, na půdách suchých až vyprahlých, stanoviště slunné.

Sbírají se šípky v době zralosti, tj. v září až říjnu. Suší se co možná nejrychleji za teplot 60 až 80 °C. Šípkový čaj se užívá k celkovému posílení organismu a vzhledem k tomu, že působí i mírně močopudně, lze jej využít i při zánětlivých onemocněních močového ústrojí nebo při ledvinových či močových kaméncích. Čaj je nejlépe připravovat z drcených šípků, které se vaří asi 10 minut (použijí se 2 čajové lžičky šípků na 250 ml vody). Čaj z okvětních lístků údajně ulevuje od žaludečních křečí. Jako posilující prostředek bývá doporučován i šípkový likér (1 l šípků a 0,5 kg cukru se 8 dní luhuje ve 3 l žitné, pije se pak 1 sklenka denně před jídlem). Ze šípků lze vyrábět zavařeniny, sirupy, kompot, domácí vína apod.

Droga obsahuje zejména vitamín C, kterého je v zralých a neusušených šípcích přítomno 0,2 až 1%. Sušením však dochází k jeho poklesu zhruba o 45 až 90%, z čehož se v čaji rozpustí jen přibližně 40%, což v praxi znamená, že do jednoho šálku šípkového čaje se dostane maximálně jen nějakých 10 mg tohoto vitamínu (pro srovnání: při chřipkách jsou doporučovány megadávky vitamínu C v množství 2000 až 5000 mg denně). Dále jsou přítomny karotenoidy, flavonoidy, vitamíny B1, B2, P a K, organické kyseliny (citrónová, jablečná, nikotinová), asi 30% cukrů, slizy, pektin, minerální látky aj.