Vytrvalá, až 120 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, rovná, v horní části větvená. Listy přisedlé, dvakrát peřenodílné, po rozedmutí aromaticky vonící, lístky podlouhlé, pilovité. Květy uspořádány v chocholičnatých latách, jen trubkovité květy, na okraji květy samičí, uvnitř květy oboupohlavní, úbory zlatožluté. Kvete v červenci až říjnu.

Rumiště, náspy, křoviny, paseky, lomy, podél cest, suché louky, příkopy, na půdách výživných, hlinitých.

Sbírá se nať, někdy i květ. Nať se seřezává v době květu. Suší se rychle ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C. Droga patří mezi prudce až toxicky působící. Ve formě usušeného prášku z květů bývala užívána zejména jako prostředek proti nejrůznějším parazitům (vši, štěnice, blechy, roupy, škrkavky atd.), vzhledem k tomu však, že terapeutická dávka se blíží dávce toxické, je téměř vyloučeno vnitřní užití vratiče. Při vnějším užití ať už ve formě koupele nebo masti se využívá silného antibiotického působení drogy např. na nehojící se rány. Koupele rukou nebo nohou mají výrazné protirevmatické účinky. Pro tyto účely se připravuje silnější nálev (droga se luhuje asi 15 minut), přičemž koupel by měla trvat 10 až 15 minut.

V nati obsahuje asi 0,5% a v květech až 1,5% žlutavé silice složené z asi 70% z thujonu (tanacetonu) a dále z terpenu pinenu a kamfenu, l-kafru, borneolu thymolu, chamazulénu, kafru, pinému, terpenů a zřejmě i z thujylalkohokolu. V nati je dále obsažena hořčina tanacetin, organické kyseliny (jablečná, vinná, máselná), inulín, pryskyřice, tuk, vosk, guma, flavonové glykosidy, inulín a třísloviny. Toxicky se uplatňuje zejména thujon, který je místně dráždivý, způsobuje zvracení a průjem, překrvení malé pánve (nebezpečí potratu), zúžení zorniček, zpomalení tepu i dýchání, zduření rtů, poškozuje ledviny a nervový systém, smrt nastává v důsledku ochrnutí dýchacích center.