Lodyha o délce až 100 cm je dutá, hranatá, rýhovaná, v horní části chudě větvená. Listy 1x až 2x trojčetné, podlouhle vejčité, ostře pilovité. Terminální okolík z 6 až 12 okolíčků, postranní okolíky 1. řádu složené z 15 až 26 okolíčků, průměr okolíku 8 až 9 cm, průměr okolíčku 8 až 16 mm, počet květů v okolíčku 20 až 28, všechny květy oboupohlavní. Dalším větvením vznikají okolíky 2. řádu, které mají maximálně 15 okolíčků a všechny květy samčí. Květy asi 3 mm v průměru, korunní lístky bílé, dvoulaločné.

Vlhké listnaté a smíšené lesy, lužní lesy, vlhké křoviny, vlhké a stinné lesní paseky, břehy, parky, jako plevel v zahradách, sadech a na polích, přednostně vyhledává polostinné stanoviště s vlhkou, výživnou a na dusík bohatou půdou.

Sbírá se oddenek nebo listy, které se užívají čerstvé. Působí silně močopudně, zvyšuje vylučování solí kyseliny močové a chloridů, uvolňuje křeče (např. v oblasti břicha), zevně ve formě obkladů namočených v nálevu se užívá na zanícené rány či hemeroidy, rozdrcené čerstvé listy podporují hojení ran nebo se přikládají na bolavé klouby. Nálev z bršlice se užívá při revmatismu (350 ml nálevu před jídlem) nebo při močových kaméncích (až 500 ml nálevu) - taková kůra by však měla trvat jen několik dní, není doporučováno dlouhodobé podávání. Už od dávných dob byla rozdrcená bršlice přikládána na bolestivé partie těla jako prostředek mírnící bolesti při revmatismu a dně. Z mladých listů sbíraných ještě před rozkvětem se dříve připravoval salát (nebo se používaly jako přísada do salátu), vařil se z nich také boršč nebo zeleninová polévka, která se údajně svou chutí vyrovná běžné zelné polévce. Před případným použitím listů se doporučuje stáhnout z nich pokožku.

Chemické složení bršlice není příliš dobře známé, uvádí se, že obsahuje silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, tanin, prchavý a mastný olej a vitamín C.