Jednoletá až dvouletá, až 2,5 m vysoká bylina páchnoucí při vadnutí po myšině. Lodyha přímá, bohatě větvená, rýhovaná, dutá, lysá, ojíněná, v dolní části červeně skvrnitá. Listy zpeřené, v obrysu trojúhelníkovité, až 50 cm dlouhé, dolní řapíkaté, horní pochvovitě přisedlé, lístky řapíčkaté. Okolíky dlouze stopkaté, složené ze 7 až 20 okolíčků, obaly složené z 5 až 6, dolů skloněných listenů se suchomázdřitými okraji, obalíčky ze 3 až 6 listenů. Korunní lístky do 1,5 mm dlouhé, obsrdčité, bílé. Kvete v květnu až srpnu.Latinské rodové jméno je odvozeno z řeckého slova koné, jež znamená smrt.

Rumiště, komposty, hnojiště, podél cest, příkopy, navážky, břehy, křoviny, pole, zahrady, na půdách kyprých, hlinitých, vlhčích, dusíkatých, stanoviště teplé.

V minulosti se bolehlavu užívalo i v léčitelství a to jako sedativa, analgetika nebo spasmolityka např. při astmatu nebo dávivém kašli. Dnes už se z celkem pochopitelných důvodů nepoužívá.

Bolehlav obsahuje ve všech svých částech prudce jedovatý alkaloid koniin. V listech je ho přítomno cca 0,15%, v plodech až 2% (v nezralých i více), v nati asi 0,3%. Nejvíce jsou jedovaté plody, nejméně kořen. Dále jsou přítomny alkaloidy n-methylkoniin, konhydrin, pseudokonhydrin a rovněž silně jedovatý konicein, z dalších látek pak silice a glykosid diosmin. Sušením část alkaloidů vyprchá, čímž se zmenšuje i jedovatost rostliny. Koniin se vstřebává zažívacím ústrojím i pokožkou a vzhledm k tomu, že jde o látku značně těkavou, může dojít k otravě i při déletrvajícím čichání k rostlině. Při otravě dochází k obrně kosterního svalstva a později se dostavuje zástava dechu. Hlavními projevy otravy jsou zvracení, slinění, bolesti žaludku, průjem, končetiny se stávají bezvládnými, polykání a řeč je obtížná, dech se stává těžkým, smrt přichází za jasného vědomí udušením. Prognóza otravy bolehlavem je velmi nepříznivá!!! Léčí se okamžitým vyprázdněním žaludku a podáváním stimulancií (strychnin, opium, kofein). V případě otravy je nezbytně nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc! Otravy byly u lidí zaznamenány zejména po záměně bolehlavu za jinou, velmi podobnou rostlinu (petržel, anýz apod.).

V minulosti byl odvar z bolehlavu užíván k popravám odsouzených. Směsí bylin obsahující i bolehlav byl otráven i Sokrates.