Pomalu rostoucí, často vícekmenný, až 20 m vysoký keř nebo strom. Borka tenká, odlupující se v tenkých šupinách, zprvu načervenalá, později hnědošedá. Jehlice čárkovité, 20 až 35 mm dlouhé a asi 2 mm široké, na vrcholu zašpičatělé, na bázi v kratičký řapík zúžené, opadávající ve stáří 4 až 10 let. Květy jednotlivé, vyrůstají v úžlabí jehlic, samčí kulovité, 3 až 4 mm v průměru, žluté, samičí jen 1 až 2 mm velké, zelené, podobné listovým pupenům. Semena obklopena červeným dužnatým míškem o průměru 8 až 10 mm. Kvete v březnu až dubnu. Tis se dožívá stáří okolo 300 let, jen zřídka více

Jako podrost v listnatých lesích, na půdách humózních, čerstvě vlhkých, zásaditých (zejména vápnitých), stanoviště stinné (špatně snáší rychlé změny intenzity světla.)

Dříve byl tis používán proti vzteklině, střevním parazitům, proti hadímu uštknutí a zejména jako prostředek vyvolávající potrat. V současnosti jsou však tisové drogy považovány za zastaralé a značně nebezpečné. Z jehlic tisu se vyrábí cytostatikum taxol, jenž se užívá např. při karcinomu vaječníku, prsu či plic. Tisové dřevo, které je tvrdé, pružné a trvanlivé, bylo v minulosti užíváno k výrobě luků, kuší, nožů a hřebenů, napuštěno černou barvou bylo pod názvem německý eben užíváno při výrobě nábytku. Pozor, rostlina je v ČR chráněná zákonem.

Vyjma míšku obalujícího semena a dřeva je celá rostlina prudce jedovatá. Obsahuje směs přibližně 10 jedovatých pseudoalkaloidů souhrnně pojmenovaných jako taxin, jehož obsah v jehlicích se pohybuje od 0,6% do 2% (nejvíce jej obsahují v lednu, nejméně v květnu). V mladých výhoncích, kůře a semenech je dále přítomen alkaloid milosin, trochu efedrinu, glykosid taxatin a taxakatin, rhodaxanthin, lykopin, seaxanthin, sacharosa, rafinosa, kyselina gallová, hořčiny, bisflavonoidy (skiadopitysin, kyaflavon), steroly a jiné látky. Otravy tisem se projevují zvracením, bolestí žaludku, průjmem, křečemi, slabým pulsem, v těžších případech i bezvědomím, po němž může následovat smrt. Vzhledem k tomu, že taxin se velmi rychle vstřebává z trávícího ústrojí, může smrt přijít doslova během několika minut po požití rostliny. V případě otravy je nezbytně nutné okamžitě přivolat lékařskou pomoc. Tis je jedovatý i pro řadu zvířat, např. pro koně, mezka, skot, ovce, prasata, drůbež aj., naopak pro hmyz a většinu divokých ptáků je tis zřejmě zcela neškodný (někteří ptáci pojídají míšky a šíří semena trusem).